Vrozená hluchota psů a koček

Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců. Takto kontrolovaným chovem lze významně snížit prevalenci postižených jedinců v populaci.

(článek MVDr. Petra Šrenka, Dipl. ECVN)

Vrozená hluchota psů a koček

V tomto krátkém sdělení bych se rád dotknul jednoho problému, který je v praxi opomíjen, neboť jeho přímá souvislost s ohrožením "zdraví" a života postiženého jedince není na první pohled zřejmá. Mnozí z těchto pacientů však končí svůj život následkem "náhodných" kolizí s automobilem a nikdo nepátrá, jestli pravou příčinou úrazu nebyl jiný zdravotní handicap. Jiným osudem takto postižených zvířat může být "agresivita" s následnou euthanásií "lekavého" jedince.

Rád bych touto cestou upozornil na hluchotu jako na klinický problém, který nepřímo ohrožuje postiženého jedince i jeho okolí.

Postižení vrozenou hluchotou lze nejlépe přiblížit na plemeni dalmatin, kde bylo dokumentováno již v minulém století (Rawitz 1896). Hluchota je vázána stejně jako u ostatních plemen s bílou srstí na absenci nebo nedostatek melanocytů, jež jsou potřebné pro normální vývoj vnitřního ucha. Tato hluchota je neléčitelná, je však možno ji regulovat a snížit její výskyt v populaci kontrolovaným chovem.

Alfabetický seznam plemen postižených kongenitální hluchotou: Anglický setr, akita, argentinská doga, bígl, bernardýn, border collie, bostonský teriér, boxer, bulldog, bullteriér, dalmatin, dobrman, doga, foxteriér, knírač, kokršpaněl, kólie, německý ovčák, kuvaš, pitbulteriér, pointer, rhodézský ridgeback, rottweiler, sealyham teriér, sibiřský hasky, skotský teriér, staroanglický ovčák, velký pyrenejský pes, trpasličí pudl, west highland white terrier a další.

Klinické projevy hluchoty jsou závislé na tom, jedná-li se o postižení jednostranné či oboustranné. U bilaterálně hluchých zvířat můžeme pozorovat potíže s orientací, nereagování na akustické podněty, lekavost mnohdy doprovázenou nervozitou až agresivitou. Tyto deficity však ve většině případů zůstávají maskovány, pokud jsou štěňata držena pohromadě a jedinci hluší tak "kopírují" chování jedinců slyšících. Praktickým, klinickým vyšetřením jsou jedinci jednostranně hluší od jedinců slyšících na obě uši téměř neodlišitelní. Toto rozlišení je možné pouze za použití speciální vyšetřovací metody k testaci sluchu: BAER - brainstem auditory evoked potentials - respons, tedy snímání evokovaných potenciálů mozkového kmene.

Genetické pozadí přenosu hluchoty není zatím přesně determinováno. Na základě publikovaných klinických studijí a experimentů lze však postulovat základní hypotézu: Pravděpodobně se jedná o polygenní přenos, na vývoji hluchoty se tedy podílí více genů.

Možnosti ovlivnění výskytu postižených jedinců v populaci vychází z výsledků prováděných studií a experimentálních páření:

Bylo prokázáno, že výskyt oboustranně i jednostranně hluchých jedinců je signifikantně nižší při páření dvou oboustranně slyšících jedinců.

Takto kontrolovaným chovem lze významně snížit prevalenci postižených jedinců v populaci.

autor článku:
MVDr. Petr Šrenk Dipl. ECVN

---

Mohlo by Vás také zajímat:

Dědičná hluchota a BAER test - BAER (Brain-stem Audio Evocated Responzes), testování dědičné hluchoty u psů, která je spojena s bílou barvou srsti.

---

SHERAK

Rooseveltova 1512 Říčany 251 01