Ektoparazité - vnější parazité, s kterými se nejčastěji setkáváme

Parazity (cizopasníky) můžeme rozdělit na ektoparazity (vnější parazity) a endoparazity (vnitřní parazity). Nejznámějšími vnějšími parazity jsou blecha, klíště a veš či všenka.

---

Blechy

Blecha je nepříjemný parazit, živící se krví jedince, kterého si vybrala za hostitele. Zvlášť aktivní jsou samičky, které se musejí opakovaně vydatně nasát, aby byly schopny produkovat potomstvo. Nakladená vajíčka blech padají z napadených zvířat na zem, kde prodělávají postupný vývoj přes larvu, kuklu až po dospělce, který opět naskakuje na vyhlédnutého nešťastníka a vše se opakuje. Blecha irituje psa či kočku opakovaným bodáním, které je samo o sobě nepříjemné a dráždící. Navíc u citlivých zvířat vyvolávají bleší sliny alergickou kožní reakci, která může u disponovaných jedinců dosáhnout hrozivých rozměrů. Tyto projevy, tzv. alergie na bleší kousnutí, je schopen navodit i jediný parazit a opakovaným sáním jej prohlubovat. Nezanedbatelný je i fakt, že právě blechy přenášejí jiného - vnitřního cizopasníka, totiž tasemnici psí.

Vývojový cyklus blechy trvá v domácnosti zpravidla 3 až 4 týdny. Jedna samička je schopna denní produkce několika desítek vajíček, po dobu až tří měsíců. Nejsou-li aplikována opatření na jejich likvidaci, může postupné promoření domácnosti bleší populací dosáhnout velmi nepříjemného stupně a kromě zvířecích členů domácnosti to pravděpodobně pocítí i rodinní příslušníci.

Bojujte proti blechám

Efektivní ochrana proti blechám je nezbytností. Vyžaduje použití účinného antiparazitika, které dokáže usmrtit parazity co nejrychleji a jehož účinek po ošetření nastupuje co nejdříve.

---

Klíšťata

Mírné zimy posledních let umožnily početní nárůst klíštěcí populace a celkový trend globálního oteplování bude tento vývoj zřejmě i nadále podporovat. Pes a kočka jsou tvorové, kteří, pokud nejsou chováni výhradně doma, jsou s rostlinným pokryvem v bezprostředním kontaktu. Možnost jejich napadení je podstatně vyšší než vpřípadě člověka – pohyb těla zvířete v keřovitém terénu a v bujné vegetaci je silným stimulem pro speciální smyslový orgán klíštěte, srst skrývá ideální vlastnosti pro snadné zachycení a vzápětí nabízí i spolehlivý úkryt. Nasátí cizopasníci mohou při masivním napadení způsobovat ztráty krve a oslabovat svého nedobrovolného hostitele. Působení sekretu slinných žláz těchto parazitů vyvolává podráždění kůže v místě uchycení a často i tvorbu uzlíků, které se jenom pomalu ztrácejí. Mohou navíc přenášet zárodky infekčních onemocnění, u nás především lymské boreliózy, případně klíšťové encefalitidy.

Borelióza je známa od počátku 80. let, kdy byla zjištěna ve východní části USA nejprve u lidí a nedlouho poté byla diagnostikována i u psů. Původcem onemocnění je bakteriální mikroorganizmus spirálovitě vláknitého tvaru - Borrelia burgdorferi, který prodělává vývoj uvnitř klíštěte v průběhu sání na hostitelském zvířeti. V klíštěti se zárodky pomnožují a prostřednictvím slin a střevního obsahu, který je členovcem opakovaně vyvrhován do rány v místě přichycení, infikují krevní oběh napadeného teplokrevného živočicha. Onemocnění se může u psa projevit poměrně širokou škálou zdravotních potíží, mezi nimiž dominují skleslost, neochota k pohybu, bolestivost a případně i otoky kloubů, horečka, snížený příjem potravy, špatný stav srsti a příznaky postižení nervového systému. Léčba bývá při charakteristickém akutním průběhu úspěšná, ale mnoho případů uniká v této počáteční fázi pozornosti a může se stát dlouhodobým a obtížně řešitelným problémem. Kromě použití antiparazitární prevence existuje ještě další možnost, jak riziko boreliózy u psa (u kočky je toto onemocnění prakticky neznámé) snížit na nejnižší míru. Touto možností je očkování, jehož provedení vyvolává ve vakcinovaném zvířeti tvorbu protilátek proti původcům boreliózy. Pokud tedy dojde k tomu, že se část zárodků dostane zklíštěte do krve hostitele, např. psa, zlikvidují jej zmíněné postvakcinační protilátky a zabrání tak rozvoji onemocnění. Pro očkování proti borelióze jsou nejvhodnějším obdobím zimní měsíce, případně časné jaro.

Bojujte proti klíšťatům

Ochranu proti klíšťatům zajistíte pomocí spolehlivého antiparazitárního přípravku. Podaří-li se zahubit parazita ještě dříve, než dojde k jeho uchycení (to je optimální případ) nebo (pokud se již stihl přisát na kůži) než dojde k jeho plnému nasátí (tedy nejpozději do 24 – 48 hodin po uchycení), zabrání se s vysokou jistotou riziku přenosu nemoci.

---

Všenky

Všenky jsou bezkřídlý hmyz, který stráví celý svůj život v srsti Vašeho psa a opustí jej dobrovolně pouze tehdy, pokud se rozhodne přestoupit na jiného hostitele. Živí se odumřelými epiteliálními buňkami a chlupy. Jak dospělí jedinci, tak i vajíčka se dají u psa zjistit při pečlivější prohlídce. Vajíčka jsou nalepená na chlupech, zatímco dospělci se pohybují na povrchu kůže a způsobují intenzivní dráždění. Zdá se, že především dlouhosrstí psi poskytují pergektní "domov" tomuto nepříjemnému hmyzu, ale i zvířata s jiným typem srsti se mohou stát objektem jejich zájmu.

---

použity materiály společnosti Frontline

---

Mohlo by Vás také zajímat:

Antiparazitika - Antiparazitika jsou látky, které zbavují živočichy cizopasníků - parazitů. Podle rozdělení parazitů dělíme i antiparazitika na vnější a vnitřní.

Endoparazité - vnitřní parazité, s kterými se nejčastěji setkáváme - Rozeznávéme 2 druhy nejběžnějších střevních parazitů psů a koček: červy oblé (škrkavky) a červy ploché (tasemnice).

---

SHERAK

Rooseveltova 1512 Říčany 251 01
tel.: 777 860 720