Endoparazité - vnitřní parazité, s kterými se nejčastěji setkáváme

Rozeznávéme 2 druhy nejběžnějších střevních parazitů psů a koček: červy oblé (škrkavky) a červy ploché (tasemnice).

Škrkavky

Škrkavky psů (Toxocara canis) a koček (Toxocara cati) jsou velmi rozšířené. Mohou způsobovat značné zdravotní problémy hlavně u štěňat a koťat.
Škrkavky (oblí červi) jsou cizopasní červi dlouzí 6 až 15 cm, kteří u psů a koček žijí v tenkém střevě. Vylučují vajíčka, která se trusem dostávají do vnějšího prostředí, kde dozrávají a stávají se zdrojem infekce pro další zvířata, ale i pro lidi a především pro děti (děti si často hrají na místech znečištěných psími exkrementy, v nichž jsou vajíčka škrkavek).

Pes se nakazí pozřením zralých vajíček, ze kterých se v jeho střevě vylíhnou larvičky. Ty pronikají střevní sliznicí a pokračují v další migraci v těle psa. Migrace larev závisí na stáří a pohlaví jedince:

• u štěňat do 3 měsíců stáří larvy krví migrují do plic, odkud bývají vykašlány, znovu polknuty a dostávají se do střeva, kde se vyvíjí v dospělé jedince
• u starších psů larvy migrují krví do plic, ale také aktivně pronikají do nejrůznějších orgánů a tkání, kde se opouzdří
• u březích fen se opouzdřené larvy aktivují, pronikají přes placentu a dostávají se do nenarozených štěňat (transplacentární přenos)
• larvy, které u feny migrovaly do mléčné žlázy, mohou štěňata infikovat při sání mléka

Larvy při migraci mechanicky poškozují tkáně, kterými cestují, a také s sebou zavlékají ze střeva nejrůznější mikroorganismy.

U koček může dojít k infekci škrkavkami jak pozřením vajíček, tak opouzdřených larev (např. ze syrového masa myší) nebo i při pití mléka od matky. Nedochází k nakažení koťat přes placentu.

Jedinci nakažení škrkavkami zaostávají v růstu, mají matnou srst, zvětšená břicha, dochází ke ztrátám hmotnosti, zvracení, objevuje se kašel, chudokrevnost. V těžkých případech může dojít k úhynu jedince.

Jsou škrkavky nebezpečné pro člověka?

Ano. Člověk se může nakazit kdekoliv a kdykoliv pozřením vajíček škrkavek. K tomu dochází například u dětí při hraní (na pískovištích, v parcích, zahradách atd.), kdy pojídají písek, hlínu, olizují předměty atd. A právě při této činnosti může dojít k pozření vajíčka škrkavek. Další cestou nákazy - a to nejen u dětí - je nedostatečná hygiena rukou, olizování prstů, konzumace potravy neumytýma rukama nebo i špatně omytého ovoce či zeleniny).

Vylíhlé larvy migrují v těle člověka, pronikají krví nebo aktivním pohybem do nejrůznějších orgánů (játra, plíce, oko, mozek, svaly) a způsobují vážná poškození. V lidském těle larvy mohou zůstat životaschopné a pohyblivé i několik let. U člověka se onemocnění projevuje bolestmi břicha, teplotou, nechutenstvím, zvracením, krvavými průjmy, únavou kloubů a svalů, kožní vyrážkou. Příznaky mohou trvat několik týdnů až let. K méně častým příznakům onemocnění patří postižení mozku, srdce, ledvin, poruchy vidění, otoky kloubů.

---

Tasemnice

Tasemnice označujeme jako ploché červy. Jsou to vnitřní parazité žijící v tenkém střevě psů a koček. Jejich dlouhé a ploché tělo je tvořeno hlavičkou s háčky a přísavkami (jimi se ve střevě přichytí) a velkým počtem článků. Zadní články, obsahující zralá vajíčka, se oddělují a s výkaly nebo i samovolně vycházejí z těla ven (bílo-růžové články o velikosti cca 3x9 mm). K dokončení svého vývoje tasemnice potřebují jednoho nebo dva mezihostitele (např. blecha, různí savci, člověk).

Mezi nejrozšířenější tasemnice psů a koček patří tasemnice psí (Dipilidium caninum), která je přenosná na člověka.
Zvířata se nakazí pozřením blechy, která je nositelem larválního stádia tasemnice psí. Člověk se může nakazit pozřením larválního stádia tasemnice psí (např. náhodně s jídlem nebo při mazlení se zvířetem, když pes či kočka člověka olizují), které se ve střevě člověka vyvine v dospělou tasemnici produkující vajíčka (mohou být nalezena ve stolici). Onemocnění u člověka probíhá s bolestmi v břiše, zvracením, průjmem.

Psi a kočky, kteří mají přístup k infikovaným domácím a divokým myším, potkanům, k syrovému masu, se mohou nakazit dalšími tasemnicemi: Taenia pisiformis, Taenia taeniaeformis, Taenia hydatigena.

Dalšími významnými tasemnicemi parazitujícími ve střevech psů, koček, lišek a vlků jsou tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis) a měchožil zhoubný (Echinococus granulosus). Larvální stádia těchto tasemnic parazitují v různých orgánech různých zvířat i člověka - k jejich nákaze došlo pozřením vajíček. U člověka se larva usídlí v různých orgánech (nejčastěji v játrech, plicích nebo mozku) a vytváří cystu. Způsobené potíže mohou připomínat růst nádoru. Psi a kočky se nakazí pozřením hlodavců, kteří jsou mezihostiteli těchto tasemnic.

---

Důvody proč pravidelně odčervovat Vašeho psa a kočku:

• Střevní parazité u psů a koček narušují zdravý vývoj jedince, poškozují životně důležité orgány, způsobují záněty v organismu, jsou příčinou neprůchodnosti střeva, odebírají živiny, snižují obranyschopnost organismu, mají negativní vliv na kvalitu srsti, vyvolávají nechutenství, průjmy, ztrátu hmotnosti, kašel, anemii.
• Při velmi silné infestaci může nakažení červy vážně ohrozit život zvířete.
• Přítomnost střevních parazitů u Vašeho psa nebo kočky nemusí být viditelná. Proto je nutné pravidelně odčervovat bez ohledu na viditelné známky zamoření.
• Váš pes nebo kočka se mohou opakovaně nakazit kdykoliv při pohybu a hraní v přírodě nebo volných prostranstvích. Zdroje nákazy mohou být různé (jiný pes, výkaly, potrava, hlína, tráva).
• Mnoho střevních parazitů domácích mazlíčků je přenosných na člověka (např. škrkavka psí (Toxocara canis), škrkavka kočičí (Toxocara cati), tasemnice psí (Dipylidium caninum), měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis), Multiceps multiceps). Tito parazité u lidí způsobují velmi závažná onemocnění, která jsou složitě a zdlouhavě léčitelná.
• Lidé se mohou nakazit vnitřními parazity kdekoliv a kdykoliv, aniž by byli chovatelem čtyřnohého miláčka. Nakažení dospělého člověka a především dětí je možné přímým kontaktem s infikovaným psem nebo kočkou (hraní, objímání, hlazení), díky nedostatečné hygieně rukou, nedostatečně umytému ovoci a zelenině, u dětí pak při olizování prstů a předmětů, pojídáním hlíny, písku.
• Cílem pravidelného odčevování je zlikvidovat aktuálně přítomné parazity nebo přinejmenším zabránit jejich přemnožení a tímto způsobem kontrolovat jejich stav.

Odčervování prospívá nejen psovi a kočce, ale následně chrání i celou rodinu chovatele před parazity přenosnými na člověka.

---

použity materiály společnosti Bioveta a.s.

---

Mohlo by Vás také zajímat:

Antiparazitika - Antiparazitika jsou látky, které zbavují živočichy cizopasníků - parazitů. Podle rozdělení parazitů dělíme i antiparazitika na vnější a vnitřní.

Ektoparazité - vnější parazité, s kterými se nejčastěji setkáváme - Parazity (cizopasníky) můžeme rozdělit na ektoparazity (vnější parazity) a endoparazity (vnitřní parazity). Nejznámějšími vnějšími parazity jsou blecha, klíště a veš či všenka.

---

SHERAK

Rooseveltova 1512 Říčany 251 01